Nemyslím, jen kreslím!

Poezie na každý den: Sýček lesní

24. března 2020 v 17:38 | Paulin Schildie
Sýček lesní, za soumraku houká zhasni, a když zhasnu, jenom žasnu nad stmívající oblohou, pod níž člověk slzy roní.
Vzlyky lásky se splývají se sovím hukotem, tato smutná píseň podvečera je doprovázena srdečním tlukotem.
Sýčku, sýčku, toužím být jako ty, chci v noci lovit hadí dráčky, než ve dne ztrácet z lásky mráčky a mít při soumraku mokré váčky.
Nauč mě svému milostnému hukotu, ať zbavím se jedovatého bzukotu, který všechny milence odradí, až zmizí v horském úpatí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama