Nemyslím, jen kreslím!

Kdybychom měli křídla...

19. listopadu 2019 v 22:44 | Paulin Schildie
"Anděl Páně zvěstoval Panně Marii a ona počala z Ducha svatého. Maria řekla: Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova." Takto začíná modlitba Anděl Páně, jejíž původ vychází z Lukášova evangelia.
Když čtu tento verš, vybaví se mi hodnoty jako pokora, poslušnost a svobodná vůle, neboť Mariin příběh je příkladem toho, že pokud nám někdo nabídne lepší cestu nebo nás poučí radou, máme svobodnou vůli buď tuto cestu, obzvláště darovanou Bohem, odmítnout, a nebo ji s vděčností a pokorou přijmout. Je mi celkem jedno, kdo z Vás je či není věřící, ale určitě se shodneme na tom, že člověk je schopen rozlišovat mezi dobrem a zlem a že je jen na jednotlivci, jak se zachová, i když okolnosti jsou mnohdy složité a zdají se jako nepřekonatelná zeď. Této schopnosti rozlišování se říká SVOBODA, a ta visí na našich bedrech jako perutě andělů. Máme na sobě neviditelná křídla, která jsou někdy slabá, takže jimi nedokážeme zbourat onu pomyslnou zeď, a jindy se s nimi můžeme rozlétnout do světa svých přání tak lehce, až se pohodlně usadíme v buclatých mráčcích štěstí. V obou případech je však třeba mít se na pozoru, protože na svobodu všude číhá pokušení, takže o svá křídla můžeme přijít raz dva. Člověk obehnaný zdí najde ve své pevnosti zalíbení a člověk na trůnu opojného štěstí bezohledně mává křídly, že s mini mlátí druhé a zraní ostatní i sebe. Mezi svobodou a pokušením stojí prostředník, kterému se říká zodpovědnost. Je to sval, který reguluje pohyb křídel, aby se ze svobody nestala hříšná svévole. Ano, říkáte si správně: "Člověk přeci není dokonalý, je od Adama a Evy prostý hříšník," s čímž souhlasím a je to čistá pravda, takže z předchozích slov můžete pociťovat nejistotu a také skepsi, protože se svoboda zdá pomíjivá až skoro nedosažitelná, ale máme pro svůj život k dispozici ještě jednu důležitou hodnotu, a tou je naděje, živá voda, která oživí vaše křídla a znovu pocítíte lásku ke světu, k ostatním i k sobě, protože hnací silou svobody je láska. Svoboda je láska sama.
Co z toho pro Vás plyne, ví jen Bůh, protože neviditelná křídla Vám dal On. Až jednou umřete, tak co se s Vámi stane, taky ví jen On, ale věřím, že až po smrti se stanete absolutně svobodnými a mnohem živějšími. Třeba se z Vás stane nějaká podobná bytost, jako je Archanděl Gabriel, získáte skutečná opeřená křídla zářící zlatem a ve vichru se zjevíte třeba ženě, jako byla Panna Marie, ukážete jí životní cestu a ona si svobodně zvolí, jestli tou cestou půjde či nikoli.

VĚŘTE, ŽE KŘÍDLA UŽ MÁTE, a to zde na Zemi i na Nebi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Schmetti Schmetti | Web | 20. listopadu 2019 v 18:54 | Reagovat

Moc hezky napsaný článek,  sice v něm píšeš o náboženství, ale každý něčemu věří. Ať je to v různé Bohy nebo třeba mimozemšťany, pořád je to víra v něco. Můžeme věřit i ve věci, které dají člověku sílu. Jinak jsi mi připomněla Hru o trůny s tím, že je dobře lidem za svou zdí. Tam byli rádi, že jsou otroky a báli se volnosti.

2 paulinschildie paulinschildie | 20. listopadu 2019 v 20:32 | Reagovat

[1]: Děkuji. Hru o trůny jsem sice neviděla, ale tvůj postřeh je trefný. Kdybych mohla cestovat časem, ráda bych se podívala do starověku, kdy bylo otroctví úplně normální a lidé se prodávali na tržišti. Dvě třetiny starověké populace by se mohlo nazvat "zbožím". Jak se ono "zboží" asi cítilo? Třeba by mi nějaký otrok řekl, že se cítí "normálně". Krutá doba!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama